Jak mě čistokrevná plemena naučila vidět víc než jen vajíčka

Od začátku ...

Na začátku mého slepičího poznání to bylo jednoduché. Slepice se v mých očích dělily striktně na dvě kategorie: bílé a hnědé. A když bylo venku bahno, byly hnědé úplně všechny. Žádnou velkou vědu jsem v tom nehledala. Jenže pak jsme se s manželem přestěhovali do domku a přišlo rozhodnutí pořídit si vlastní hejno. A tehdy začala ta pravá transformace.

Měli jsme tehdy vytypovaných pár plemen, která se nám podle fotek líbila. Výběr nakonec neřídily složité genetické tabulky, ale čistá shoda náhod. Plymutky k nám přišly prostě proto, že jsme tehdy měli štěstí na chovatele, který zrovna zvedl telefon, když jsme drůbež sháněli. A přesně tak to mělo být. Zamilovali jsme si je okamžitě.

... přes pár náhodných setkání ...

Cesty chovatelů jsou nevyzpytatelné. Maransky v plánu původně nebyly. Chtěli jsme jen doplnit hejno o další plymutky, ale chovatel nám místo nich nabídl maransky. Kývli jsme a nová láska byla na světě. Tyto elegantní zvědavé slepice s tmavě čokoládovými vajíčky nás naprosto okouzlily.

Aktuálně se tak na našem dvoře potkávají:

• Plymutky žíhané a plymutky černé (naše první velká láska, impozantní, přátelské a klidné slepice)
• Maransky černé měděněkrké (zvědavé, mlsné a veselé slepice, srdcová záležitost)

... až za hranice kurníku.

S příchodem čistokrevných plemen se mi kompletně změnil chovatelský obzor. Zjistila jsem, že chov není jen postavit kurník, oplotit výběh, nasypat krmení a večer spočítat vejce. Skutečné kouzlo se schovává za hranicemi všeho toho.

Najednou stojíte před úplně novými výzvami: jak správně líhnout, jak sehnat nepříbuzný chovný materiál pro udržení zdraví hejna, jak funguje výběr jedinců do dalšího chovu, kdy slepice kroužkovat. Zjistíte, že existují chovatelské kluby a výstavy, kde se o detailech opeření nebo tvaru hřebenů dá diskutovat hodiny.

Srozumitelně a s nadhledem

V profesním životě působím jako učitelka a koučka. Práce s lidmi mě naučila jedné zásadní věci: mít nadhled, trpělivost a umět věci vysvětlovat jednoduše. A přesně to dělám i tady na webu.

Dnes už jsem aktivní součástí chovatelské komunity (jako členka výboru v ZO ČSCH Turnov 1 a členka Klubu chovatelů plymutek a Klubu chovatelů maransek). Moje akademické tituly mi sice v kurníku s čmelíky nepomůžou, ale pomáhají mi filtrovat mýty od faktů. Tento web jsem založila proto, abych sdílela, že čistokrevný chov je sice výzva, ale hlavně obrovská radost, která se dá dělat s lehkostí a humorem.